Jezdíme na sněhu a náledí

Absolutním základem je plynulost, citlivé pohyby s volantem, včasné zpomalování a lehká noha na plynu při akceleraci. Je důležité vnímat, jak na vozidlo působí setrvačnost, kdy to začíná klouzat, a naopak, kdy je hranice smyku ještě daleko. Prudké pohyby volantem, prudké brzdění a nepřiměřená akcelerace mohou vůz rozhodit a nadělit tak řidiči plné ruce a nohy práce s jeho zklidněním.

Zkuste si, co vás čeká v krizové situaci
Na řešení krizových situací se nejlépe připravíte tak, že si je vyzkoušíte, abyste věděli, jak se vůz při ztrátě přilnavosti pneumatik na kluzkém povrchu začne chovat. Nejvhodnější je najít zpevněnou plochu mimo silnice, nejlépe odlehlé parkoviště, na kterém nebývá příliš mnoho parkujících vozů, abyste je při nezvládnutém smyku nepoškodili. Tady si v klidu a bez časového presu, který v krizových situacích nastupuje, vyzkoušíte, jak se váš vůz na kluzkém povrchu chová a jak reaguje na vaše podněty.  Zkuste si prudké brzdění, ostré zatáčení i vyhýbací manévr. Zkušenější a jistější řidiči si rádi užijí zábavné klouzání všemi směry, s odletujícím sněhem.  Jen mějte vždy na paměti, že podobné zkoušky není radno provádět v běžném provozu, svým chováním můžete ohrozit ostatní řidiče a ani policisté by z vašeho počínání patrně neměli velkou radost.

Rozestupy, brzdy, plyn
Na kluzkém povrchu musíme dodržovat větší rozestupy než za normálních okolností.  Orientační vzdálenost sloupků s odrazkami je 50metrů, v zatáčkách bývá tato vzdálenost zkrácena. Věnujte pozornost sloupkům s modrou barvou, ty označují místa s větším rizikem námrazy, např. mosty a nadjezdy. Červené sloupky upozorňují na výjezd z účelové komunikace, např. z polní nebo lesní cesty. S plynovým i brzdovým pedálem zacházejte velmi citlivě a opatrně, u vozů s manuálním řazením klidně můžete vyzkoušet rozjezd na 2. rychlostní stupeň. Při jízdě z kopce využívejte hlavně brzdění motorem, které zajistí plynulé zpomalování vozu.