Fortnite – šachy budoucnosti?

Ještě než se pustíme do filozofování o škodlivosti tohoto herního fenoménu, několik informací o hře pro případ, že by se mezi vámi našli tací, kteří o ní jaktěživ neslyšeli.

Fortnite spadá pod kategorii Battle royale žánru. Jeho dějová linka je tudíž v zásadě identická s jinými takto komponovanými hrami. Na začátku se s ostatními hráči ocitnete na ostrově, kde si musíte v krátkém časovém horizontu sehnat zbraně a vybavení. Prostor, ve kterém se pohybujete (tzv. safe zóna), se v důsledku energetické bouře, která vás sice ihned nezabije, ale ubírá vám životy, neustále zmenšuje. Jak postupujete hrou, narážíte na protihráče, které se snažíte všemi možnými způsoby eliminovat, až nakonec zůstává pouze jediný, máte-li štěstí či skill, tak právě vy.

V menu hry se krom jiného setkáváte i s herními transakcemi, kdy si za V-Bucks, což je speciální ingame měna, můžete zakoupit různé kostýmy pro hráče (skiny), tance, gesta a jiné. Svého oblíbeného streamera lze dále podpořit finančními dary (donates).

A právě tato skutečnost je na hře nejvíce kritizována, neboť především děti jsou schopni za tyto položky měsíčně utratit stovky až tisíce korun, často k tomu používají kreditní karty svých rodičů, samozřejmě bez jejich vědomí. Množí se i případy herní závislosti.

Je ale Fortnite opravdu taková Nemesis?

Často se zapomíná, že ve hře kromě střílení protivníků musíte ovládat stavění a editování. Stavební materiál, kterým je dřevo, kov nebo kámen si natěžíte v jejím průběhu z okolních předmětů a pak v boji či při přesunu stavíte různé rampy, zdi, věže, které můžete dále upravovat. Zde se neobejdete bez rychlých reflexů, logického uvažování, plánování a to vše často pod neustálou palbou nepřítele. Svého protivníka navíc nemusíte vůbec zabít zbraní, ale jednoduše jej přestavět. Tento důmyslně propracovaný herní prvek posunuje hru na zcela jiný level a činí ji naprosto unikátní, profesionální hráč se i po roce hraní musí neustále učit nové postupy, jinak nemá vůči svým konkurentům šanci uspět, zvláště jedná-li se o mezinárodní turnaje.

A když pak vy, jako nezúčastněný divák pozorujete tyto vzdušené souboje, kdy často ani nejste schopen pouhým okem postřehnout, čeho jste vlastně svědkem, vnucuje se vám myšlenka, že by v tomto případě mohlo přece jen jít o něco víc, než o mozek vymývající počítačovou hru.